Frost - Iron 19. část

16. listopadu 2013 v 13:15 | Ann |  Frost - Iron (slash)
Loki si od Tonyho vyžádává jeden polibek za druhým. Tony se sotva zvládá nadechnout.
Pořád ještě tak úplně nepřišel na kloub tomu jak se přizpůsobit aniž by se nerozklepal.
Navíc Loki je poněkud agresivnější ve svých polibcích než by se Tonymu líbilo.
" No tak...." " tak "..... " uber "
Loki se na něj podívá, pomalu mu dochází, že na toho smrtelníka byl příliš rychlý. " Promiň "
" To je v pohodě jen... potřebuju občas dýchat víš "
" Nechal jsem se unést, opravdu zapomínám, že na to nejsi zvyklí " Loki se položí vedle Tonyho na postel. Lehne si na záda a kouká do stropu.
Tonymu došlo, že na to neměl upozorňovat a že tak jejich hezká chvilka asi skončila. Povzdechne.
"Loki?"
"Hm?"
"Omlouvám se?"
"Zač?"
"No zkazil sem to"
"Nemůžeš za to, spi"
Tony se zatváří trochu ukřivděně. Vždyť za to vážně nemůže.
Trochu smutně sklopí pohled, otočí se na bok zády k Lokimu a zavře oči.
Loki se krátce podívá na jeho záda a napodobí ho.
Leží k sobě zády, ale ani jeden z nich nedokáže usnout.

Tony kouká do zdi a přemýšlí nad ranními výsledky testů. Tedy snaží se soustředit myšlenky na tuhle problematiku. Po chvíli si ale stejně musí přiznat, že hlídá každý Lokiho pohyb.
Vnímá každý jeho nádech a přemýšlí jestli spí nebo ne.
Teď vážně lituje toho, že si ještě nedokázal úplně zvyknout. Chce si krucinál zvyknout.
Neví od kdy ale prostě chce být Lokimu blízko. Tak proč mu to dělá takový problém?
Zvyknul si na místnosti, které odporují všem fyzikálním zákonům. Dokázal přijmou fakt, že existují hromady dalších bytostí. Dokáže normálně vnímat okolí.
Krucinál proč zrovna to po čem nejvíc touží nemůže mít a jen svou vlastní vinou.
Pár polibků a sotva dýchá. Tohle není fér.

Na druhé straně postele to vypadá podobně. Loki se skloněnou hlavou kouká do matrace a v ruce žmoulá prostěradlo.
Celou dobu Tonyho jen provokoval. Dělal mu naschvály. A ano Tony mu je obstojně vracel.
Dosti obstojně na pouhého člověka. Ale kdy? Kdy se to takhle zvrtlo?
Čeká na něj než se vrátí z pracovny jen proto aby ho před spaním viděl.
Nabídne mu masáž jen aby se ho mohl dotknout i když moc dobře ví že by si ho mohl vzít.
Ano Tony by to nesl hůř protože si očividně zcela nezvykl ale přežil by to a Loki by dosáhl svého. Ale on nechce jen dosáhnout svého. Chce aby se to Tonymu líbilo, chce aby mu to oplácel. Před chvíli se doslova topil v jeho polibcích. A pak? Konec... Prostě ho přerušil.
Hm nemohl dýchat... Jsem jediný na koho si tady nezvykl.
Nebo si zvykl a já se v něm spletl a nestojí o mou přítomnost. Ale přece si začal. On mě políbil. Pff Anthony Stark... začíná si běžně jen se mu chtělo lépe usnout... Ale třeba...

Loki povzdechne. Tony by se nejradši otočil a zeptal se ho. Neví na co přesně by se měl ptát ale rozhodně tu nechce jen tak ležet a čumět do zdi. Ví, že tímhle stylem by stejně neusnul.

"Loki?" zeptá se tiše
Loki mu odpoví velmi tichým zamručením.
"Spíš?"
"Teď už ne"
"Aha, promiň"
"Ne já..nespal jsem, co potřebuješ?"
Tony se posadí na posteli... "Víš já" přemýšlí co by měl říct.
Loki zaregistruje pohyb posadí se a podívá se na Tonyho. "Ano?"
"Uhm mám hlad"
"Aha" vstane z postele "Tak pojď ukážu ti kuchyň" Jo mohl by mu bez problémů cokoli vyčarovat ale to se mu teď teda vážně nechce.
"Hm díky" Tony vstane a odejde s Lokim do kuchyně.

Loki ho vede spoustou chodeb.
Tony si připadá jako v bludišti a je mu jasný, že kdyby ho tady Loki nechal je pěkně v hajzlu protože by netrefil ani za roh. Má totiž pocit, že tady ani rohy nejsou.
Po chvíli se před nimi otevřou dveře kuchyně. Loki dá Tonymu přednost a nechá ho vstoupit prvního.
Tony uvažuje, že by namítnul, že není ženská ale nechce si to s Lokim pokazit ještě víc.
Kdo ví jestli by se teď neurazil. Celou cestu byl jak kříženec medvěda a balónu.
Namručenej a nafouknutej. Tak tedy Tony vejde a rozhlédne se po kuchyni.

Opět je to obrovská místnost plná různého nádobí. Ovšem hrnce nebo sporák by tu asi nenašel. Vlastně téměř nic z toho neznal.
Až do chvíle kdy v nejvzdálenějším rohu místnosti objevil obrovskou vrčící skříň. Lednice.
Velká lednice téměř se nelišící od té co má doma. Krom toho, že byla mnohem větší a nejela na elektriku. Tony koukl na Lokiho, který za nimi zavřel dveře.
Potom se podíval na Tonyho "Vem si co chceš"
"Já nevím co je tu jedlé a co ne a tak.." mluví opatrně jakoby každé jeho slovo mělo za účinek to, že se něco rozbije.
Loki si všimne jak velký pozor si dává na co říká a na chvíli přimhouří oči.
Potom se rozejde k lednici a Tony jej následuje.
"Jak velkej máš hlad?"
"No středně?"
"To je co?"
"já nevím.."
"Tak co bys chtěl?"
"Asi jen nějaký ovoce"
"Fajn"
Vytáhne z lednice tři podivně vyhlížející věci a položí je na linku.
Ovoce se okamžitě změní na úhledně nakrájené plátky a spadne do misky, která se tam jen tak objevila.
Tony na to jen zírá.
"No tak tam si sedat nebudu" pronese když se vzpamatuje.
"Proč?" zeptá se zamračený Loki
"Když takhle skončilo to ovoce...jak by dopadl můj zadek?"
To Lokimu vžene do tváře mírný úsměv. "Hm asi špatně protože tvůj zadek by nikdo nejedl"
"Pff mám hezkej zadek"
"Ale není jedlej"
"To nevíš dokud si neochutnal"
Loki se usmívá nad absurdností téhle debaty "Asi ti z hladu přeskočilo"
"Taky mám takový dojem" zaculí se
"Tak si to vem ne?"
Tony se natáhne pro misku a rozhlédne se. Pohledem se zastaví u stolu naproti a koukne na Lokiho tázavým pohledem.
"Tenhle stůl ti zadek nenakrájí neboj"
Tony přikývne a místo toho aby si sednul na židli hupsne na stůl a koukne do misky.
"Vážně to můžu sníst?"
Loki přikývne a jde k němu "Není tam nic špatného" ukradne mu kousek ovoce a zblajzne ho.
Tony nakonec ochutná a jop je to moc dobrý. Hodně moc dobrý.
Nakonec se s Lokim přetahujou o každej kousek než v misce zůstane poslední plátek.
Oba dva si zákeřně pohlednou do očí. Ve chvíli kdy Loki hmátne po ovoci Tony ucukne s celou miskou a zašklebí se.
"Ty zmetku"
"No dovol? Já jsem host"
"A já domácí dej to sem"
"Nedám, návštěva má přednost"
Loki zavrčí
Tony se nevinně usměje "Tak napůl?"
Loki pozvedne obočí "Na půl?"
"No jasně napůl" Tony si vloží poslední plátek ovoce z části mezi rty/do úst
Loki se pousměje přiblíží se k Tonyho rtům a vyčnívající kousek ukousne.
V téhle pozici zůstane po dobu než oba svoje podíly spolknou.
Tony toho poté využije a Lokiho políbí.
Loki polibek prodlouží ale je opatrný do ničeho se nežene a nechává to na Tonym.
Tony Lokiho líbá pomalu, něžně a procítěně.
Pro Lokiho je to nová forma polibků, od Tonyho dost nečekaná ale přesto velmi příjemná.
Více se k němu přitiskne.
Tony nepociťuje žádné známky chvění, které by ho nutily přestat. Chytne Lokiho kolem krku. Ten jej obejme kolem pasu a přitiskne k sobě.
Takto stráví několik dlouhých minut, než se Tony mírně odtáhne.
"Měli" Dá Lokimu pusu "bychom" pusa "jít" pusa "spát" pusa
Loki se culí a příkývne. Stáhne Tonyho ze stolu a bok po boku se vrátí do pokoje.
Když za nimi zaklapnou dveře, svléknou se do spodního prádla a vlezou si zpět do postele.
Lehnou si čelem k sobě a přikryjí se.
Chvíli na sebe jen tak koukají a poté se Tony přisune trochu blíž a ještě Lokiho políbí. "Dobrou noc" zamumlá
"Dobrou" Šeptne Loki a s úsměvem pohladí tonyho po vlasech.
Ten se k němu na ten popud přitulí.
Loki jej pevně obejme a promotají společně nohy aby se jim dobře spalo.
Nakonec usnou ve spletenci se spokojenými výrazy na tvářích.

Ráno se probudí první Loki. A než si uvědomí, že se mu blbě dýchá koukne na druhou stranu postele a se zděšením zjistí, že tam Tony není.
Pak mu sepne mozek a uvědomí si tíhu na svém těle.
Tony ho během noci zalehnul a spokojeně chrupká na něm. Ne, že by to Lokimu vadilo.
Naopak vykouzlí mu to úsměv na rtech.
Příjemné probuzení, ale přece jen není moc času na rozptylování.
Jemně pohladí Tonyho po vlasech "Budíček"
"ufňujkun"
Loki se usměje "No ták vstávej"
"ještě néé "
"ale joo"
"co za to?"
"Po ránu a hned vydírá"
Tony se usměje a zvedne hlavu "Dobré ráno"
"Dobré" usměje se Loki dá Tonymu pusu na čelo.
"Asi sem tě zalehnul, že"
"Vypadá to tak"
"Spí se na tobě dobře"
"No to dík" zašklebí se
"Výsledky" nadskočí Tony a skulí se z Lokiho
"Ještě aspoň pusu než mi utečeš"
Tony se usměje a jemně Lokiho políbí. Potom vyleze z postele a oblékne se. "Přijdeš mě aspoň navštívit?"
"Možná" pousměje se "minimálně ti někdo donese jídlo tak vnímej abys slyšel rány na dveře"
"Dobře" přikývne Tony a zmizí do své pracovny.

Hned jak se tam objeví přivítá ho Joey hrnkem kafe a výsledky předchozích testů. "Hm na to by se dalo zvyknout" zabrumlá si Tony a začne se probírat výsledky.
Nic moc mu neřekli ale našel tam pro něj známou anomálii a tak se chytil toho.
Postupoval sice pomalu ale po několika hodinách se mu podařilo přijít na to jak to maskovací zařízení funguje. Tedy jeho kopie. Teď ještě přijít na to jak ho deaktivovat.
Tu ho ale vyrušilo buŠení na dveře a tak otevřel. Jenže za dveřmi už nikdo nebyl. Jen tem ležel tác s jídlem, který tam někdo nechal.
Tony ho tam nechal…hlad rozhodně nemá a vrátil se ke své práci.
Po čase už byl docela zoufalý… byl tak blízko, tak moc blízko ale něco mu chybělo.
Něco musel přehlédnout. Ale co? Všechno několikrát procházel.
Věděl, že v takové situaci by měl přestat nechal mozek odpočinout nebo ho zaměstnat něčím jiným.
Ale takový kousíček od zjištění možné deaktivace přece nemůže přestat. Ne musí přestat.
S povzdechem odložil všechno co měl v rukou a na chvilku zavřel oči.
Poté se zhluboka nadechl a přešel k jejich zbroji. Něco málo na tom rozpracoval předchozí večer, takže teď jen dotáhnout detaily. Jejich zbroj nebyla nijak komplikovaná.
Žádné skryté magické nebo technické vychytávky. Pouze ochrana před zraněním.
Trochu zvláštní byl pouze její tvar, ale to se vysvětlilo hned jak se znovu podíval na záznamy z výslechu. Až teď si všiml jak je ta potvora hnusná, slizká a pokroucená.
"Tfuj" Tony se oklepal a radši se vrátil ke zbroji. Nebude problém ji něčím prorazit.
Jeho oblek by ji zničil na jednu střelu. Takže aspoň tohle má vyřešené.
Zbroj přenesl do rohu s tím, že se jí už věnovat nebude.
Nastal čas podívat se na ruiny té lodi. Tak tohle bude výzva.
Absolutně nic co by mu připomínalo něco co už někdy viděl. Ani materiál mu nebyl povědomí. Pomalu začínal opět upadat do deprese. Sedl si na židli a hlavu složil do dlaní.
To už ale ucítil na svých ramenou něčí ruce.
Trochu se zamračí, měl dojem, že ty dveře otevře jen on.
"Pojď už spát" ozve se za jeho zády povědomí hlas.
"Loki?"
"Ne tvoje noční můra….Tak pojď musíš toho mít už dost"
"Jak jsi se sem dostal?"
"Jo ty dveře viď…prostě mě pustili" pokrčí rameny "Možná proto,že je to tady moje práce nebo možná proto, že jsi chtěl aby mě pustili" pousměje se
Tony se usměje a zvedne hlavu "Jak dlouho tu jsem?"
"Celý den.. za chvíli už bude půlnoc. A jak jsem si všimnul jídlo jsi nechal netknuté."
"Hm" zabručí Tony "Nemám hlad"
"Škoda, chtěl jsem tě nakrmit"
"No možná bych něco malého…"
Loki se usměje "Tak pojď do ložnice nechal jsem tam něco přinést a tady si odděláš záda"
"Zase nemůžeš usnout když tam jsi sám co?"
Loki se zatváří absolutně nevině "Možná"
Tony se s úsměvem zvedne a odejde s Lokim do ložnice. Tam do sebe narve zase nějaké podivuhodné ovoce a praští sebou na postel. Loki si lehne k němu. "A zítra než zdrhneš do pracovny nasnídáš se. Tohle noční nacpávání není zdravé."
"Hmmm seš jako moje matka" zašklebí se
"Jen to ne, vychovávat někoho jako jsi ty bych nechtěl"
"No dovol"
Loki se usměje a přitulí se k Tonymu. "Budeme spát jo?"
Tony se usměje a obejme Lokiho "Dobře"
Po chvíli oba dva usnou. Následující ráno se spolu nasnídají a Tony jde opět do dílny.
Dalších pár dní jde stejně. Tony každé ráno odchází do dílny a Loki se ztrácí s Thorem a dalšími na různé porady a plánovaní strategií.
Od doby co je na Asgardu neviděl nikoho jiného kromě Lokiho a sem tam zahlédl červenou látku někde ve dveřích.
No trochu ho Štve, že o plánech nic neví. Jakoby s ním ani nepočítali, ale na vztek nemá čas.
V dílně má práce nad hlavu a konečně se blíží k určitým závěrům.
A každý večer když se vrací do pokoje na něj Loki čeká aby mohli usínat společně.
A když se zrovna Lokimu protáhne nějaká porada čeká Tony na něj.
Už si zvykl na jeho přítomnost a blízkost když usíná.
A také se mnohem raději probouzí když je Loki u něj.

Jeden z dalších dnů se překulil v odpoledne a Tony vrazí s zářícíma očima do Lokiho pokoje.
"Už vím jak na to!"
Loki mu věnuje tázavý pohled.
 

7 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 I-Ilusion I-Ilusion | Web | 16. listopadu 2013 v 13:25 | Reagovat

*__* jsem na to zvědavá :)
a ty dva miluju čím dál víc :D tak honem pokráčko :D

2 Eris Eris | 17. listopadu 2013 v 0:31 | Reagovat

aww :3 rychle další kapcu bro :3 dokonalost sama ^^

3 Ann Ann | 17. listopadu 2013 v 11:53 | Reagovat

[2]: Dneska chci zkusit napsat 20 ale nmůžu slíbit :D jako po včerejŠku jsem ještě mírně konsternovaná :D

4 Veru Veru | Web | 30. listopadu 2013 v 0:06 | Reagovat

Huh :-D budu se opakovat: sladkýý :3 Tak já jdu číst dál :-)

5 casten casten | Web | 9. září 2016 v 1:37 | Reagovat

pujcim 500 :-|

6 djebel djebel | Web | 9. září 2016 v 7:22 | Reagovat

soukromý investor půjčky :-?

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama